Nerezová ocel, jinak známá pod slangovým pojmem nerez, je vysocelegovaná ocel, která je specifická zvýšenou odolností proti korozi. Svoje vlastnosti získává přidáváním vhodných legujících prvků, mezi které patří chrom nebo nikl. Využití najde ve stavebnictví a architektuře, oblíbená je pro svoje nesporné výhody v potravinářském, chemickém i automobilovém průmyslu. Korozivzdorné oceli lze rozdělit podle struktury a chemického složení do 3 základních skupin a speciální tzv. přechodové skupiny feriticko-austenitické, martenziticko-austenitické a poloferitické oceli. 

Přehled jednotlivých jakostí

• Základní druhy korozivzdorné oceli
• Rozdělení nerezové oceli do tříd
• Systém značení tříd pevnosti
• Nejpoužívanější jakosti nerezové oceli podle ČSN

Základní druhy korozivzdorné oceli

Austetinická korozivzdorná ocel

Austenitická korozivzdorná ocel je typ nerezové oceli, který je charakteristický svou strukturou a vynikajícími mechanickými vlastnostmi, zejména odolností proti korozi a schopností odolávat vysokým teplotám. Tento typ oceli je jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších typů nerezových ocelí, často používaný v náročných aplikacích, kde je vyžadována dlouhá životnost a odolnost proti korozi. Co se týká obsahu chromu je tvořena 18 %, díky němuž se zvyšuje odolnost vůči korozi. Dále obsahuje minimum hliníku a niklu.

Příklady označení austenitických ocelí: • AISI 304 (W.Nr. 1.4301) • AISI 304L (W.Nr. 1.4307) • AISI 303 (W.Nr. 1.4305) • AISI 321 (W.Nr. 1.4541) • AISI 316L (W.Nr. 1.4404) • AISI 316Ti (WNr. 1.4571) • AISI 310S (W.Nr. 1.4845) 

1. Struktura a složení austenitických ocelí

Austenitické oceli jsou zapsány v materiálových normách jako SST (Stainless Steel), a jejich struktura je tvořena převážně austenitem, což je krychlová prostorová mřížka (FCC – Face-Centered Cubic). Tento typ struktury je známý svou vysokou houževnatostí, plasticitou a odolností proti deformacím. 

Austetinické oceli mají nízkou mez kluzu 230–300 MPa, ale vysokou houževnatost až 240 J·cm2 při -196 °C a tažnost 45–65 %, díky které jsou vhodné ke tváření za studena, po kterém lze dosáhnout meze kluzu 510–960 MPa avšak při odpovídajícím snížení tažnosti na 25–8 %.

Tento typ oceli nelze vytvrdit teplem a je obvykle nemagnetický. Okrajových magnetických vlastností lze docílit zchlazením (které také zvyšuje pevnost). Austenitická ocel je extrémně odolná proti korozi a její snadné čištění jí předurčuje širokou škálu využití v domácnostech a v místech, kde je třeba důsledně dbát na hygienu.

Složení:

• Hlavními legujícími prvky jsou chrom (Cr), nikl (Ni), mangan (Mn) a molibden (Mo).
• Chrom (Cr): Obvykle je přítomen v množství 10,5 % nebo více, což je minimální množství pro to, aby ocel získala odolnost proti korozi.
• Nikl (Ni): Nikl je klíčovým prvkem, který stabilizuje austenitickou strukturu při nízkých teplotách a zajišťuje lepší odolnost proti korozi. Typické hodnoty jsou 8–12 %.
• Mangan (Mn): Mangan pomáhá stabilizovat strukturu oceli a zlepšuje její zpracovatelnost.
• Molibden (Mo): Molybden zlepšuje odolnost proti korozi v prostředí, které obsahuje chloridy (např. mořská voda).

2. Vlastnosti austetinických ocelí 

• Vysoká odolnost proti korozi: Austenitické oceli vykazují vynikající odolnost vůči různým typům koroze, včetně pittingové koroze, crevice koroze, interkrystalové koroze a koroze ve formě pískování. Jsou odolné vůči většině kyselin, což je činí ideálními pro použití v chemickém průmyslu, potravinářství nebo ve stavebnictví v agresivních prostředích.

• Tepelná stabilita: Díky své austenitické struktuře jsou tyto oceli odolné proti teplotám až do 800–900 °C bez výrazného ztráty pevnosti nebo koroze.

• Vysoká houževnatost a plasticita: Oceli jsou velmi houževnaté, což znamená, že mají dobrou odolnost proti nárazům a křehnutí. Tato vlastnost je obzvlášť důležitá pro aplikace, kde je vystavení mechanickému namáhání.

• Dobrá tvářitelnost a svařitelnost: Austenitické oceli mají vynikající schopnost formování (tváření za studena) a mohou být snadno svařovány. Je to výhodné při výrobě složitých dílů, jako jsou potrubí, nádrže nebo části strojů.

• Non-magnetické vlastnosti: Vytváří se nemagnetické materiály, což je výhodné pro aplikace, kde je požadována magnetická neutralita, například ve zdravotnictví nebo při výrobě elektronických zařízení.

 3. Typy austenitických ocelí

Austenitické nerezové oceli se dělí do několika tříd podle jejich složení a vlastností:

• AISI 304 (1.4301): Nejběžnější typ austenitické oceli. Obsahuje 18 % chromu a 8 % niklu. Je vhodná pro všeobecné použití a je vysoce odolná proti korozi ve většině prostředí. Používá se v potravinářském, chemickém a stavebním průmyslu.

• AISI 316 (1.4401): Obsahuje kromě 18 % chromu a 8 % niklu také 2–3 % molybdenu, což výrazně zlepšuje odolnost proti korozi, zejména v agresivních prostředích, jako je mořská voda. Tento typ je ideální pro použití v námořním průmyslu, v chemických a petrochemických aplikacích.

• AISI 321 (1.4541): Obsahuje titan (Ti), který stabilizuje ocel proti interkrystalové korozi. Tento typ se používá v aplikacích vystavených vyšším teplotám (např. v leteckém průmyslu).

• AISI 310 (1.4845): Vysokoteplotní austenitická ocel s vysokým obsahem chromu a niklu, vhodná pro aplikace při velmi vysokých teplotách, jako jsou pece a výfukové systémy.

4. Aplikace austenitických ocelí

Austenitické oceli mají široké spektrum použití díky své odolnosti proti korozi, vysoké pevnosti a houževnatosti. Některé z hlavních aplikací zahrnují:

• Potravinářský průmysl: Oceli jako AISI 304 a AISI 316 jsou běžně používány pro výrobu zařízení, jako jsou potrubí, nádrže a kotle pro zpracování potravin.

• Chemický průmysl: Používají se v prostředích, kde jsou vystaveny agresivním chemikáliím a kyselinám, například pro výrobu reaktorů, výměníků tepla a dalších zařízení.

• Stavebnictví: Austenitické oceli, jako je AISI 316, se používají pro výrobu venkovních konstrukcí, kde je vyžadována dlouhá životnost, například fasády budov, zábradlí, mosty a další.

• Letecký průmysl: Oceli jako AISI 321 a AISI 310 se používají v aplikacích, které jsou vystaveny vysokým teplotám a tlaku, jako jsou turbíny nebo součásti motorů.

• Automobilový průmysl: Používají se pro výfukové systémy, výfukové potrubí, katalyzátory a další části, které jsou vystaveny vysokým teplotám a agresivním chemikáliím.

Feritická korozivzdorná ocel

Feritická korozivzdorná ocel je typ nerezové oceli, která se vyznačuje feritickou mikrostrukturou, tedy strukturou s krystalickou mřížkou BCC (Body-Centered Cubic). Tento typ oceli je známý svou pevností, odolností proti korozi v méně agresivních prostředích a dobrou zpracovatelností. Feritické nerezové oceli jsou méně tvárné a křehčí než austenitické oceli, ale vykazují dobrou odolnost proti korozi a jsou cenově dostupnější.

Tento druh nerezové oceli obsahuje minimálně 12 % chromu, téměř žádný uhlík a zásadně žádný nikl. Čím více chromu feritická ocel obsahuje, tím klesá její pevnost při žíhání. Důležitou roli hraje také velikost příměsi molybdenu a uhlíku. Přičemž větší množství molybdenu znamená vyšší kujnost, naopak více uhlíku pak kujnost nižší.

Jednou z hlavních předností feritických ocelí je jejich dlouhodobé odolávání koroznímu prostředí mořské vody. Oproti austenitické oceli si také mnohem lépe poradí s korozí za napětí. Je také velmi dekorativní a dobře kujná. V potravinářském průmyslu se používají do slabých korozivních prostředí s požadavkem na svařování, např. desky pracovních stolů. Feritická ocel bývá často považována ze levnější náhradu za ocel austenitickou. Vyznačuje se magnetickými vlastností, dobrou tepelnou vodivostí a také nižší náchylností k ohybovým deformací.

Stejně jako u austenitické není možné zvyšovat její pevnost ani tvrdost pomocí tepla. Kvůli struktuře feritické oceli také vznikají jisté tloušťkové limitace při tepelném opracovávání. Tento problém však vyřešila speciální jakost feritické oceli 3CR12 vyvinutá v Jihoafrické republice.

Příklady označení feritických nerezových ocelí: • AISI 403 (W.Nr. 1.4000) • AISI 430 (W.Nr. 1.4016) • AISI 430Ti (W.Nr. 1.4511) • AISI 439 (W.Nr. 1.4510) • AISI 434 (W.Nr. 1.4113)

1. Složení a struktura feritických ocelí

Feritické nerezové oceli obsahují hlavně chrom (Cr), který je klíčovým legujícím prvkem pro dosažení odolnosti proti korozi. Na rozdíl od austenitických ocelí neobsahují významné množství niklu (Ni), což vede k rozdílům ve struktuře a vlastnostech.

• Chrom (Cr): Obvykle tvoří 10,5 % nebo více, což je minimální množství pro dosažení odolnosti proti korozi.
• Mangan (Mn): Používá se k dosažení optimálního složení a pomáhá stabilizovat strukturu.
• Molybden (Mo): Někdy přidáván pro zvýšení odolnosti proti korozi v prostředích obsahujících chloridy (např. mořská voda).
• Křemík (Si): Zlepšuje vlastnosti oceli, zejména odolnost proti korozi.
• Nikl (Ni): V některých feritických ocelích je přítomen, ale v nižších koncentracích než u austenitických ocelí.

2. Vlastnosti feritických ocelí

• Odolnost proti korozi: Feritické oceli mají dobrou odolnost proti korozi, zejména v méně agresivních prostředích. Tyto oceli jsou vhodné pro použití ve vodě, ve vzduchu a v některých slabších kyselinách, jako je kyselina dusičná nebo kyselina fosforečná. Nejsou však tak odolné vůči pittingové korozi a stresové korozi, jako austenitické oceli.

• Pevnost a tvrdost: Feritické oceli jsou pevné a tvrdé, ale jejich pevnost se obvykle pohybuje na nižší úrovni ve srovnání s austenitickými ocelmi. Tento typ oceli je však vhodný pro aplikace, kde není vyžadována extrémní pevnost nebo odolnost vůči vysokým teplotám.

• Tepelná odolnost: Feritické oceli mají dobrou odolnost proti oxidaci při vysokých teplotách (až 800–900 °C), což je činí vhodnými pro aplikace, kde je vystavení vysokým teplotám požadováno, například v automobilovém průmyslu pro výfukové systémy.

• Zpracovatelnost: Feritické oceli jsou poměrně dobře tvářitelné a mají dobrou svařitelnost. Nicméně, je potřeba dbát na to, aby se při svařování nevytvářely nežádoucí fáze, jako jsou martenzity, které by mohly snížit mechanické vlastnosti.

• Non-magnetické vlastnosti: Feritické oceli jsou magnetické, což je důležitý faktor pro aplikace, kde je nutné, aby materiál vykazoval magnetické vlastnosti, například v některých elektrických a magnetických aplikacích.

• Nižší cena: Feritické oceli jsou obvykle cenově výhodnější než austenitické oceli, protože obsahují nižší množství niklu, který je jedním z dražších legujících prvků

3. Typy feritických ocelí

Feritické nerezové oceli jsou běžně klasifikovány podle jejich chemického složení a mechanických vlastností. Některé z nejběžnějších typů jsou:

• AISI 430 (1.4016): Tento typ oceli obsahuje 16–18 % chromu a je široce používán pro výrobu domácích spotřebičů, výfukových systémů a dekorativních aplikací. Má dobrou odolnost proti korozi ve vzduchu a v některých kyselinách.

• AISI 409 (1.4512): Obsahuje 10,5–12 % chromu a je populární v automobilovém průmyslu, zejména pro výrobu výfukových systémů a tlumičů.

• AISI 444 (1.4521): Tento typ obsahuje vyšší množství chromu (18–20 %) a je obohacený molybdenem, což zlepšuje jeho odolnost proti korozi, zejména v prostředích s chloridy. Tento typ je používán v chemických aplikacích nebo v prostředích vystavených agresivním podmínkám.

• AISI 436 (1.4528): Obsahuje 16–18 % chromu a malé množství molybdenu. Je vhodná pro aplikace, kde je požadována vyšší odolnost proti korozi než u standardní AISI 430.

4. Aplikace feritických ocelí

Feritické oceli se používají v různých průmyslových odvětvích, kde jsou kladeny nižší nároky na pevnost a odolnost proti korozi ve srovnání s austenitickými ocelmi. Některé z typických aplikací zahrnují:

• Automobilový průmysl: Feritické oceli jsou široce používány pro výrobu výfukových systémů, katalyzátorů a dalších dílů vystavených vysokým teplotám a mírné korozi.

• Domácí spotřebiče: AISI 430 je běžně používána pro výrobu nerezového nádobí, trouby, myčky nádobí a dalších spotřebičů.

• Stavebnictví: Tento typ oceli se používá pro výrobu fasádních panelů, zábradlí a dalších konstrukčních prvků, které jsou vystaveny méně agresivnímu prostředí.

• Potravinářský průmysl: Feritické oceli se používají v prostředích, kde není vysoká expozice kyselinám nebo solím, například pro výrobu některých nástrojů a zařízení.

• Chemický průmysl: Aplikace zahrnující méně agresivní chemikálie nebo mírně korozivní prostředí, jako jsou nádrže a potrubí pro určité typy chemických procesů.

Martenzitická korozivzdorná ocel

Martenzitická korozivzdorná ocel je typ nerezové oceli, který je charakteristický svou martenzitickou strukturou, což je specifická krystalická mřížka (BCT – Body-Centered Tetragonal), která se vytváří při rychlém ochlazení oceli (kalení). Tento typ oceli je známý svou vysokou pevností, tvrdostí a schopností odolávat korozi, ale na rozdíl od austenitických a feritických ocelí je méně odolný vůči korozi, zejména v agresivních prostředích.

Martenzitické oceli se vyrábějí zpravidla s vyšším obsahem chromu (Cr), což jim poskytuje určitou odolnost proti korozi, a jsou tvrdé a pevné díky martenzitnímu kalení. Tyto oceli jsou často používány tam, kde je požadována vysoká pevnost a tvrdost, ale zároveň se musí počítat s nižší odolností proti korozi než u jiných typů nerezových ocelí.

Martentizitická korozivzdorná ocel se na rozdíl od jiných typů oceli vyznačuje výrazně vyšší pevností, tvrdostí a odolností proti oděru. Používá především v méně agresivním prostředí. Nejčastěji se používá k výrobě šroubů, pružin, součástí čerpadel nebo ventilů pro hydraulické lisy. Velmi dobře se osvědčuje také při výrobě měřicích přístrojů nebo chirurgických nástrojů

Dvě velké subkategorie martenzitické oceli se odvíjí od obsahu uhlíku – nízkoobsahové a vysokoobsahové (rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi představuje 0,15 % podílu uhlíku). Vysokoobsahové nelze vůbec svařovat, nízkoobsahové jen za jistých podmínek.

Tento druh nerezové oceli vzniká z rychlého ochlazení austenitické oceli. Je magnetická a její pevnost lze zvýšit teplem, nejčastěji kalením nebo temperováním. Martenzitická ocel neobsahuje nikl (kromě speciálních jakostí pro ještě větší tvrdost a pevnost) a používá se všude tam, kde je kladen důraz na extrémní pevnost. 

Příklady označení martenzitických nerezových ocelí: • AISI 410 (W.Nr. 1.4006) • AISI 420 (W.Nr. 1.4021)  • AISI 431 (W.Nr. 1.4057) 

1. Složení a struktura martenzitických ocelí

Martenzitické oceli mají vysoký obsah chromu, obvykle mezi 12 % a 18 %. Mohou obsahovat také další legující prvky, které zlepšují jejich mechanické vlastnosti a odolnost proti korozi, včetně:

• Chrom (Cr): Typicky 12–18 %, je klíčový pro dosažení korozní odolnosti, podobně jako u jiných nerezových ocelí.
• Carbon (C): Martenzitické oceli mají vyšší obsah uhlíku, což je nezbytné pro vytvoření martenzitní struktury během kalení. Množství uhlíku se pohybuje mezi 0,1–1,2 %.
• Mangan (Mn): Přidává se pro zlepšení tvářitelnosti a stabilizace struktury oceli.
• Molybden (Mo): Přidává se pro zlepšení odolnosti proti pittingové korozi a pro zvýšení odolnosti proti vysokým teplotám.
• Niklové příměsi: V některých martenzitických ocelích se přidává malé množství niklu, což zlepšuje odolnost proti korozi, ale obvykle v menší míře než u austenitických ocelí.

2. Vlastnosti martenzitických ocelí

• Vysoká pevnost a tvrdost: Martenzitická ocel je známá svou vysokou pevností a tvrdostí díky martenzitnímu kalení, což je její hlavní výhoda. Díky tomu se používá pro výrobu nástrojů, nožů, čepele, ložisek a dalších dílů, které musí být velmi pevné a odolné vůči opotřebení.

• Nižší odolnost proti korozi: I když martenzitické oceli obsahují chrom, jejich odolnost proti korozi není tak vysoká jako u austenitických nebo feritických ocelí. Jsou náchylnější k pittingové korozi (lokalizované korozi) a stresové korozi, zvláště v prostředí s vysokým obsahem chloridů. Z tohoto důvodu nejsou vhodné pro použití v extrémně korozivních prostředích, například v mořské vodě nebo v agresivních chemikáliích.

• Magnetické vlastnosti: Na rozdíl od austenitických ocelí jsou martenzitické oceli magnetické, což je vlastnost, kterou některé aplikace vyžadují, např. v případě magnetických senzorů nebo jiných technických zařízení.

• Dobrá zpracovatelnost: Martenzitické oceli se dobře kalí a mají poměrně dobrou tvářitelnost, avšak kvůli své tvrdosti jsou náročnější na obrábění a mohou vyžadovat speciální nástroje pro opracování. Vysoký obsah uhlíku může také způsobit jejich křehkost, zejména při nízkých teplotách.

• Tepelná stabilita: Tato ocel má dobré mechanické vlastnosti i při vyšších teplotách, ale její odolnost proti vysokým teplotám je o něco nižší než u austenitických ocelí.

3. Typy martenzitických ocelí

Martenzitické korozivzdorné oceli se rozdělují podle jejich složení a specifických vlastností. Některé běžné typy zahrnují:

• AISI 410 (1.4006): Je to nejběžnější martenzitická nerezová ocel, která obsahuje přibližně 12 % chromu. Tato ocel je používaná pro výrobu nástrojů, nožů, armatur, ventilů a dalších dílů, které musí být pevné a odolné vůči opotřebení. Má nižší odolnost proti korozi, ale je odolná vůči opotřebení a oxidaci.

• AISI 420 (1.4021): Ocel s obsahem uhlíku až 1 %, což ji činí tvrdší než AISI 410. Používá se pro výrobu nožů, chirurgických nástrojů a dalších dílů, které vyžadují vysokou tvrdost a schopnost odolávat opotřebení.

• AISI 440 (1.4112): Tento typ martenzitické oceli má vyšší obsah uhlíku (do 1,2 %) a chromu (16–18 %), což zajišťuje lepší odolnost proti korozi než u ocelí AISI 410 a 420, přičemž si stále zachovává vysokou tvrdost a pevnost. Používá se pro výrobu vysoce kvalitních nožů, ložisek a dalších komponent, které musí být vysoce odolné vůči opotřebení.

• AISI 431 (1.4057): Tato ocel obsahuje kromě chromu i molybden (2–3 %) a je vylepšena pro odolnost proti korozi, což ji činí vhodnou pro aplikace v námořním průmyslu, chemických zařízeních a dalších agresivních prostředích, kde je třeba kombinovat pevnost, odolnost proti opotřebení a odolnost proti korozi.

4. Aplikace martenzitických ocelí

Martenzitické korozivzdorné oceli jsou běžně používány v aplikacích, které vyžadují kombinaci pevnosti, tvrdosti a určité odolnosti proti korozi, ale nevyžadují vysokou odolnost v extrémně korozivních prostředích. Typické aplikace zahrnují:

• Výroba nástrojů a nástrojových ocelí: Vysoká tvrdost martenzitických ocelí je ideální pro výrobu řezných nástrojů, nožů, nůžek, řezných čepelek a jiných komponent, které musí odolávat opotřebení.

• Automobilový průmysl: Používají se pro výrobu komponent, jako jsou ložiska, ventily, hřídele a jiné části vystavené mechanickému namáhání.

• Lékařské nástroje: Některé martenzitické oceli, zejména AISI 420 a AISI 440, se používají pro výrobu chirurgických nástrojů, které vyžadují kombinaci tvrdosti a odolnosti proti opotřebení.

• Petrochemický průmysl: Dílce pro středně agresivní chemické procesy, kde je potřeba pevnost a odolnost vůči korozi, ale ne v extrémních podmínkách.

• Výroba ložisek a dalších dílů pro vysoké zátěže: Martenzitické oceli jsou ideální pro ložiska, pružiny, kluzné komponenty a jiné díly, které jsou vystaveny vysokým mechanickým silám.

Rozdělení nerezové oceli do tříd

Nerezové oceli rozdělujeme do tříd dle hlavních vlastností (ČSN EN 10088)

1. Oceli odolné korozi: chrom na povrchu oxiduje a vytváří Cr₂O₃ tzv. "pasivní vrstvu" (sama se obnovuje). Jde o nejběžněji používané druhy nerezové oceli.

2. Oceli žáruvzdorné: mají dobrou odolnost proti oxidaci a při teplotách větších než 500 stupňů. Použití např. na výrobu termočlánků, výrobky v hutnictví a další.

3. Oceli žáropevné: mají dobrou odolnost proti deformaci při zatížení a teplotách větších než 500 stupňů. Využití pro výrobu turbín, tlakových kotlů apod.

Třídy obsažené v ČSN EN 1993-14:2007

Systém značení tříd pevnosti

Nejpoužívanější jakosti nerezové oceli podle ČSN

Jakost ČSN 17040 (Nerez 1.4016, AISI 430, DIN X6Cr 17) - nerezová ocel vhodná do interiérů a málo agresivních exteriérů, magnetická, nekalitelná, vysoce leštitelná, v oblasti sváru dochází ke snížení tažnosti.

Jakost ČSN 17022 (Nerez 1.4021, AISI 420, DIN X20Cr) - dodávaná většinou v QT 800 (pevnost v tahu 800 - 950 N/mm2), příp. QT 700. Kalitelná resp. zušlechtitelná až na 1550N/mm2. Obtížně svařitelná, magnetická, leštitelná. Využití pro výrobu nožů, chirurgické nástroje, součástky namáhané na otěr, hřídele, lopatky turbín.

Jakost ČSN 17029 (Nerez 1.4034, AISI 420, DIN X46Cr) - kalitelná na cca 55 HRC. Magnetická, leštěním se zvyší korozivzdornost. Používá se pro výrobu nožů, některých měřidel, díly otěrem namáhané, chirurgické nástroje, brzdové kotouče.

Nerezavějící, martenzitická chromová ocel - jakost ČSN 17145 (Nerez 1.4057, AISI 431, DIN X17CrNi ) - martenzitická nerezová ocel je tepelně léčitelná třída s vynikající odolností proti korozi, pevností točivého momentu, vysokou houževnatostí a pevností v tahu. Obecně se tyto oceli nepoužívají při teplotách nad standardní teploty popouštění v důsledku ztráty mechanických vlastností. Svařování z nerezové oceli je obtížné vzhledem k pravděpodobnosti praskání.

Nerezavějící, austenitická chromniklová ocel - jakost ČSN 17240, 17241 (Nerez 1.4301/7, AISI 304, DIN X5 CrNi) - austenitická svařitelná nestabilizovaná korozivzdorná ocel, která je vhodná pro prostředí oxidační povahy pro silné anorganické kyseliny jen při velmi nízkých koncentracích a v oblasti kolem normálních teplot. Použití v potravinářském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, stavební architektuře čerpací stanice pitné vody a ČOV.

Nerezavějící, austenitická chromniklová ocel - jakost ČSN 17243 (Nerez 1.4305, AISI 303, DIN X8CrNiS) - chemické složení má obdobné jako 1.4301, navíc je ale legována sírou, díky které má velmi dobré vlastnosti pro obrábění a je známa pod názvem „automatová“. Vzhledem k obsahu síry má sníženou odolnost proti plošné korozi a v oblasti ovlivnění teplem je náchylná k mezikrystalické korozi. Má velmi obtížnou svařitelnost. Obrobitelnost.

Nerezavějící, austenitická chromnikl-molybdenová ocel - jakost ČSN 17349 (Nerez 1.4404, AISI 316L, DIN X2 CrNiMo) - austenitická chromniklmolybdenová ocel, s velmi nízkým obsahem uhlíku, odolná mezikrystalické korozi s dobrou svařitelností. Používá se v průmyslu na přístroje a zařízení s vysokým chemickým namáháním, chemicky upravovaná prostředí bazénů a zařízení odolávající mořské vodě. 

Nerezavějící, austenitická chromniklová ocel s titanem - jakost ČSN 17246 (Nerez 1.4541, AISI 321, DIN X6CrNiTi) - austenitická nerezová ocel poskytuje vynikající odolnost proti oxidaci a korozi a má dobrou pevnost v tečení. Rychle tvrdne a po důkladném tváření může vyžadovat žíhání. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby se zabránilo svařování" horké praskání" zajištěním tvorby feritu ve svaru.

Jakost ČSN 17348, 17353 (Nerez 1.4571, AISI 316Ti, DIN X6CrNiMoTi) - vynikající odolnost vůči korozi v přírodním okolním prostředí také s mírnou koncentrací chloridů a kyselin. Využívá se při výrobě celulózy, např. pro vyhnívací nádrže, rozvody potrubí a bělící přístroje, v chemickém, pivovarském, mlékárenském a papírenském průmyslu.

Jakost ČSN 17251 (Nerez 1.4828, AISI 309, DIN 15CrNiSi) - je austenitická nerezová ocel, která je vysoce legovaná ocel. Díky velkému množství chrómu má vyšší odolnost proti korozi a pevnost než jiné oceli.